Putyvl
Putyvl na počátku dvacátého století První zmínka o Putyvlu je v Ipaťjevském letopise z roku 1146. Jednalo se v té době o důležitou pevnost, o kterou usilovaly v rámci Kyjevské Rusi Černihiv i Novhorod-Siverskyj. V roce 1186 zmiňuje boj o Putyvl Slovo o pluku Igorově.
V druhé polovině dvanáctého století a na počátku třináctého století byl Putyvl samostatné knížectví. Po prohře kyjevských sil v bitvě na Irpini v roce 1321 ovšem nemohl odolat vítěznému Gediminasovi a byl začleněn do litevského velkoknížectví. Po bitvě na Vedroši se v roce 1500 stal součástí Moskevského velkoknížectví.
Během Vlády samozvanců byl Putyvl místem povstání Ivana Isajeviče Bolotnikova a krátce také základnou Lžidimitrije I.
Až do Říjnové revoluce pak patřil Putyvl do Kurské gubernie ruského impéria, pak do Ruské sovětské federativní socialistické republiky a od 16. října 1925 byl součástí Ukrajinské sovětské socialistické republiky. Za druhé světové války byl Putyvl od 10. září 1941 do 3. září 1943 okupován německou armádou.
Mapa - Putyvl
Mapa
Státní území - Ukrajina
Ukrajinská vlajka |
Území dnešní Ukrajiny je obydleno přibližně od roku 32 000 př. n. l. Neslo postupně různé názvy pocházející od Skytů, přes řecké oblasti u Černého moře až k tripolské kultuře, která vzkvétala mezi roky 5 500 a 2 750 př. n. l. v oblasti mezi Karpaty a Dněprem na území dnešní Ukrajiny, Moldavska a Rumunska o celkové odhadované rozloze přes 350 tisíc km².
Měna / Jazyk (lingvistika)
ISO | Měna | Symbol | Platné číslice |
---|---|---|---|
UAH | Ukrajinská hřivna (Ukrainian hryvnia) | â‚´ | 2 |
ISO | Jazyk (lingvistika) |
---|---|
HU | Maďarština (Hungarian language) |
PL | Polština (Polish language) |
RU | Ruština (Russian language) |
UK | Ukrajinština (Ukrainian language) |